Encyklopedie čs. alternativní scény do roku 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener a kol.

Hrdinové nové fronty (H.N.F.)

Název alba	Rok nahrání/vydání	Dodatek	Počet písní	Délka
Demo
Válka	1986		19	66:45
Obyčejní hrdinové	1987		17	65:15
Hororový věk	1987		4	18:27
Dům na demolici	1988		13	54:43
Nová drákulománia	1988		10	42:29
Live
Live Rockfest 87	1987		13	44:45
Live Brno	1988		13	44:02
Live Rockfest 88	1988		13	43:39
Live Ostrava	1988		13	45:56
Video
Dům na demolici - videoklip	1988		1	2:12

Informace o kapele

Oblast působení: Jihlava
Styl: punk
Období: 1985 - 1988

Petr Štěpán (vlevo) a Leoš Kostelecký (vpravo). Rockfest 1988

V roce 1985 se scházejí v Jihlavě muzikanti ze dvou zábavových kapel, ze skupiny Sidon Leoš Kostelecký (baskytara) a Pavel Štěpán (bicí) a ze skupiny Admirál Bob Petr Štěpán (kytara, klávesy, zpěv) a domlouvají se na společné hudební spolupráci. Právě Petr Štěpán přichází s nápadem založit punkovou skupinu a vymýšlí i název: Hrdinové nové fronty. Skupina pod vedením Petra Štěpána tvrdě ve zkušebně zkouší a v listopadu 1985 vystupují s programem Na barikádách z popelnic na tajném festivalu ve Zborné u Jihlavy. Program je zaznamenán v červnu následujícího roku na devatenácti písňovém demu, které neslo název Válka.

Duší souboru byl od počátku Petr Štěpán, který nejen hrál na kytaru doprovodné a sólové party, ale dokázal stíhat i výborně zpívat svým charakteristickým silným expresivním zpěvem, podle kterého byla skupina ihned poznatelná a psal skupině veškerý repertoár. Skupina proslula mezi punkovými kapelami vysokou hráčskou úrovní i naprosto profesionálním přístupem, což bylo u punkové kapely novum. Profesionalita souboru se také projevovala v koncertním vystupování vždy odvádějící maximální výkon i v pečlivém zaznamenání veškeré tvorby na demokazetách, které i technicky měly vysokou úroveň. Také texty svou punkovou ortodoxností a svou radikálností působily šok. To, co si dovolili Hrdinové nové fronty, si do té doby žádná punková kapela nedovolila.

I když je demo Válka z tvorby H.N.F. nejslabší, představuje ranou tvorbu a přinesla minimálně dva obrovské hity. Jednak píseň Tanky, reflektující přímočaře sovětskou okupaci v roce 1968 a největší hit skupiny vůbec píseň Svět se posral, která zcela srozumitelně dávala najevo postoj skupiny ke světu i k režimu. A když v březnu roku 1987 uvedli H.N.F. nový pořad Obyčejný hrdinové, jednalo se svou hudební propracovaností i textovou vyzrálostí o umělecký vrchol skupiny. Věhlas skupiny se šíří po celé republice, H.N.F. koncertují v Bratislavě, v Brně a účastní se v Praze Rockfestu 87. Začínají být bráni vážně i oficiálními hudebními tiskovinami jako Gramorevue a Melodie a hudební kritika se vyjadřuje uznale. Skupina pořad Obyčejní hrdinové zaznamenává na sedmnácti písňovém demu a v září ještě nahrává čtyř písňové demo Hororový věk.

Rok 1988 byl ve znamení nového pořadu, který dostal jméno Dům na demolici a byl zaznamenán jako třinácti písňové demo na stejnojmenné demokazetě v červenci. Přestože mají písně stále potřebnou šťávu, je zde patrna krize skupiny jak z hlediska hudební složky, tak i z hlediska textových námětů a skupina se začíná opakovat. Z demokazety je patrná bezradnost a přešlapování na místě, kapela zkrátka stagnovala. Východiskem z krize pravděpodobně měl být studiový projekt ze srpna 1988 s názvem Nová drákulománia, obohacující styl kapely o hru na klávesy a spojující ne příliš šťastně punk s tzv. gotic rockem. Deseti písňová demokazeta obsahuje píseň Obřad za mrtvé – patrně nejlepší píseň Petra Štěpána vůbec, jež je zdařilým epilogem za tvorbou H.N.F. Pravdou je, že obě demokazety už nevyvolaly takový ohlas jako předchozí tři, nicméně popularita H.N.F. v roce 1988 právě kulminovala.

H.N.F. se s úspěchem účastní Rockfestu 88 v dubnu 1988 a jejich vystoupení je považováno jako jeden z vrcholů celého festivalu. V tomto roce už jsou jednoznačně bráni jako nejlepší československá punková kapela a zřejmě následkem toho se kulturní establišment a hudební průmysl pokusil radikální skupinu vtáhnout do sebe a tím její poselství znehodnotit. Už sama účast na Rockfestech není zcela bezproblematická, Rockfesty pořádal komunisty řízený Svaz socialistické mládeže (SSM) a i když se jednalo na kulturní frontě o zlomový okamžik, kdy režim povolil vystoupit na Rockfestu téměř všem rockovým skupinám, stanovil si za to ale své podmínky. Nesměla vystoupit skupina Plastic People of the Universe a skupiny předkládali ke schválení repertoár, ve kterém se pochopitelně škrtalo. Ve výsledku vlastně rockové skupiny dělali stafáž komunistické propagandě, která pak halasně tvrdila, jaké jsou u nás skvělé podmínky pro kulturní vyžití mládeže a že by rocková hudba u nás byla pronásledována je zlovolný výmysl kapitalistické propagandy. Tehdy u všech významných rockových skupin převládl pragmatický názor, že i za tuto cenu se vystoupit vyplatí, že jde nakonec o tu hudbu, aby mohla zaznít.

Rockfesty měly opravdu masový úspěch, jednalo se vždy o kulturní událost roku a hlavně přinášely SSM jako pořadateli nemalé zisky a i gramofonové státní firmy pochopily, že tudy vede cesta ke slušným ziskům. Supraphon přispěchal na trh s SP skupin, které vystoupily na Rockfestech, mimo jiné Oceán a Visací zámek a firma Panton rozjela edici Rock debut, kde začala mapovat významné soubory převážně nové vlny. Proto také když H.N.F. na Rockfestu zahráli pořadatelem zakázanou píseň Svět se posral, svazáčtí pořadatalé nad tím velkomyslně mávli rukou. V garážích na Barrandově byl Československou televizí v rámci Rockfestu 88 s H.N.F. natočen profesionální klip na píseň Dům na demolici, který nakonec v televizi nebyl odvysílán a spatřil světlo světa až po roce 1989. V srpnu H.N.F. v Mladé frontě v článku Číro není podmínkou poskytují rozhovor, který vyniká servilitou vůči režimu a dokonce pod patronací SSM pořádá skupina turné v Sovětském svazu, což u části punkového publika vyvolá značnou nevoli. Projevilo se jednak to, že muzikanti H.N.F. ne úplně zvládali unést popularitu, zčásti také závist některých konkurenčních muzikantů, kteří kapele nemohli přijít na jméno a také zřejmě hlavní námitka, že nesmlouvavost textového poselství H.N.F. se příliš neslučovala s vystupováním a chováním muzikantů v reálném životě. Byl zde nepřehlédnutelný rozpor a představa nekompromisní punkové skupiny se začala povážlivě drolit.

To všechno byly zřejmě důvody, proč Petr Štěpán v prosinci 1988 na koncertě v pražské Lucerně oznamaje ukončení skupiny. H.N.F. ještě zahrají jako poslední koncert 11. prosince v klubu Žalák v Ostravě a přestávají definitivně existovat. Petr Štěpán oznámil, že budou pokračovat jako XIII. století a v roce 1991 se oba bratři Štěpánové i baskytarista Kostelecký znovu objevují po tříleté pause na koncertních pódiích jako XIII. století, hrající ortodoxní gothic rock. Petr Štěpán se jako jeden z mála z punkových muzikantů dokázal zcela odstřihnout od své punkové minulosti a začít novou hudební dráhu. I když je pravdou, že kvalit H.N.F. XIII. století už nikdy nedosáhlo.

Po roce 1989 legenda Hrdinů nové fronty stále zůstávala živá. Stále se šířily mezi lidmi kopírované demokazety a skupina po roce 2000, i když už dávno neexistovala, měla díky rozvoji internetu své fanouškovské stránky. Už v roce 1991 firma Monitor vydala třináct snímků jako výběr ze tří demokazet(Válka, Obyčejní hrdinové, Dům na Demolici) pod názvem Válečný území, ale jednalo se celkem o dost oříznutý výběr, který rozhodně kvality HNF nezmapoval a jelikož se jednalo pouze o vinylovou záležitost, bez vydání na CD, klíčovými nahrávkami stále zůstávalo oněch pět demokazet. Teprve v roce 2008, k dvacátému výročí ukončení činnosti skupiny, firma Monitor - Emi vydala opravdu reprezentativní výběr. Nejprve 3CD Na barikádách z popelnic, obsahující výběr z demokazet Válka, Obyčejní hrdinové a Dům na Demolici v celkovém počtu třicet sedm písní a CD Hororový věk a Nová drákulománia, obsahující bez jedné skladby stejnojmenná dema komplet. Bohužel kvůli už porevolučně působící cenzuře nemohla opět vyjít klíčová skladba H.N.F. Skinheadská noc, která ještě vyšla na výběru Válečný území, ale i tak jde o chválihodný počin, díky němuž tvorba H.N.F. rozhodně neupadne v zapomenutí. Svým významem H.N.F. stále zůstávají nejvýznamnější punkovou skupinou do roku 1989 a v lecčems dodnes nepřekonanou.

(JF)