Encyklopedie čs. alternativní scény do roku 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener a kol.

Progress organization (Progres 1)

Název alba	Rok nahrání/vydání	Dodatek	Počet písní	Délka
Album
Klíč k poznání	1970		3	14:26
Barnodaj	1971		11	41:01
Mauglí	1977		10	37:38

Informace o kapele

Oblast působení: Brno
Styl: artrock
Období: 1968 - 1977

I Brno koncem 60. let zasáhla vlna vzmáhající se rockové hudby. Vedle již existujících Synkop 61 se v roce 1968 sešly kapelník Zdeněk Kluka (bicí), který působil v brněnské rockové skupině Atlantis a Pavel Váně (kytara, zpěv), který právě odešel ze Synkop 61 a založili skupinu Progress organization, která se zařadila mezi první české artrockové skupiny. Kluka s Váněm byli ovlivněni pochopitelně vzory angloamerické scény jako byli Beatles, Pink Floyd, Cream, Vanilla Fudge a jejich hudba byla dost od jejich vzorů odvozena. Hráli převzaté věci a mezitím vznikaly postupně první autorské pokusy, pochopitelně zpívané v angličtině. Skupinu tvořil ještě Jan Sochor (klávesy) a hudebník řeckého původu Emanuel Sideridis (baskytara).

Koncertní premiéru odehrál soubor 3. dubna 1969 v brněnské Retudě a hned vzbudil pozornost, což není zas až tak překvapivé. Jednalo se v podstatě o výkon už otřelých profesionálních muzikantů. V červnu téhož roku předskakovali na brněnském Zimním stadiónu americké skupině Beach Boys a 28. května následujícího roku se představili v Praze na koncertu v Radiopaláci, kde si jich všiml supraphonský producent Hynek Žalčík a nabídl jako první brněnské rockové skupině vydání LP.

Předtím ještě v roce 1970 Progress organization využili pookupačních politických zmatků a podařilo se jim vydat u brněnské soukromé firmy Discant EP se skladbou Klíč k poznání, opatřenou českým textem od synkopáckého textaře Františka Jemelky a dvě vlastní písně s anglickými texty. Firma Discant pochopitelně byla zrušena a dnes ono vinylové EP představuje poměrně slušnou sběratelskou záležitost.

V lednu 1971 nakráčela skupina do supraphonského studia v Dejvicích v Praze, aby natočila slíbenou desku. Politický příkaz zněl, že nepřipadá v úvahu, aby celá deska byla nazpívána v angličtině. Dochází ke kompromisu, že půl strany LP bude s českými texty a půl s anglickými. Tedy ve studiu vznikají na původně skladby s anglickými texty české texty, k jejichž napsání je kvapně povolán Klukův bývalý kolega ze skupiny Atlantis Petr Ulrych a jeden český text napíše sám producent alba Hynek Žalčík. Dochází tak k pozoruhodnému sociálnímu paradoxu, že díky komunistické cenzuře a politickému tlaku na vlastní české texty rockové skupiny byly nuceny se zdokonalovat ve vlastní tvorbě a odpoutat se tak od angloamerických vzorů, což je jednoznačně pozitivní efekt jindy po právu kritizované politiky komunistického režimu. Album tedy nakonec obsahuje, kromě dvou instrumentálek, pět česky zpívaných věcí a čtyři anglické. Z těch anglických jsou dvě převzaté, jedna od skupiny Beatles a jedna od skupiny Cream. Zde je patrná odvozenost a nepůvodnost hudby Progress organization nejvíce, a proto ani nepřekvapí, že česká strana LP dopadla mnohem lépe a je umělecky životnější.

Nicméně už v roce 1970 situace pro rockové skupiny a profesionální muzikanty nebyla příznivá, a to hned ze dvou důvodů. Jednak začínala politická normalizace, která se v kulturní oblasti snažila vliv rockové hudby silně omezit a za druhé se nebylo možné v této situaci rockovou hudbou uživit, a proto na podzim roku 1970 je skupina Progress organization rozpuštěna a výše zmiňované LP už nahrává v době, kdy už prakticky neexistuje. Kluka, Sideris a Sochor se začínají živit jako námezdní profesionální muzikanti a vstupují do doprovodné skupiny popových zpěvaček Marthy a Teny Elefteriadu a Váně odchází do bratislavské skupiny Collegium musicum.

V roce 1974 se Váně, Kluka a Sochor scházejí v doprovodné skupině popového zpěváka Boba Frídla, na jehož vystoupeních mají vyhrazený svůj blok rockových písní. Emanuel Sideris se z pochopitelných důvodů z hlediska perspektiv raději vrátil do Řecka a byl nahrazen baskytaristou Pavlem Pelcem. V roce 1977 přichází opět nabídka od firmy Supraphon na vydání dalšího LP, jelikož první LP mělo slušnou prodejnost a příznivé hudební recenze. Bohužel nabídka přichází v době, kdy režim pořádal hon na undergroundovou skupinu Plastic People of the Universe a na Chartu 77, která vznikla na obranu této skupiny a jejíž občanskou iniciativou, žádající dodržování lidských práv, se cítil komunistický režim zaskočen a opět i v kulturní oblasti přitáhl šrouby. Deska byla sice nahrána, dostala název Mauglí, ale nemohla už vyjít ani pod anglickým názvem kapely a jednalo se o hybrid rockové hudby s popovými texty a aranžmá a jedná se o nejhorší počin za celou dobu jejich hudební existence do roku 1990.

V roce 1978, kdy se politická situace uklidnila, Kluka, Váně a Pelc pak pokračují v čistě rockové dráze jako Progres 2 a nově obnovené skupiny se ujala firma Panton.

Progress organization jednak symbolizují rané počátky svébytné české rockové hudby a tvorby koncem 60. let se všemi svými neduhy a spíše drobnými vítězstvími na poli umělecké kvality než nějakým větším významem a jednak peripetie a problémy, s nimiž se česká rocková scéna musela potýkat v 70. letech.

(JF)