Encyklopedie čs. alternativní scény do roku 1993
Autor: Ladislav Ašenbrener a kol.
Encyklopedie
Obsah encyklopedie
Písmeno S
Synkopy
# - A - B - C - D - E - F - G - H - I - J - K - L - M - N - O - P - Q - R - S - T - U - V - W - X - Y - Z - Všechny kapely -- Komprimovaný výpis
Synkopy
| Název alba | Rok nahrání/vydání | Dodatek | Počet písní | Délka |
| Singl | ||||
| 1982 | 2 | 6:13 | ||
| 1987 | 2 | 7:00 | ||
| Album | ||||
| 1981 | 8 | 42:25 | ||
| 1983 | 14 | 43:33 | ||
| 1985 | 13 | 43:16 | ||
| 1989 | 10 | 44:28 | ||
Informace o kapele
Oblast působení: Brno
Styl: artrock
Období: 1980 - 1990
V roce 1980 se vrací Oldřich Veselý (zpěv, klávesy) po pěti letech působení v pražském Modrém efektu, se kterým vydal dvě alba, zpátky do brněnských Synkop 61, aby je úplně přebudoval. Skupina si ponechává název zkrácený na Synkopy, Veselý prosazuje výlučně vlastní tvorbu bez převzatých věcí artrockové orientace a z Modrého efektu si přináší příslib spolupráce s profesionálním textařem Pavlem Vrbou, tehdejší jedničkou v oboru. Z původních Synkop 61 zůstává Jiří Rybář (bicí), Pavel Pokorný (klávesy, housle) a Petr Směja (kytara) a přichází Vratislav Lukáš (kytara, klávesy, violončello) a Emil Kopřiva (kytara).
V tomto složení Synkopy realizují ambiciózní artrockový pořad nazvaný Sluneční hodiny, na koncertech doplňovaný filmovými dotáčkami. Synkopy se v tomto inspirovali audiovizuálním pořadem skupiny Progres 2 Dialog s vesmírem. V roce 1981 vydává na LP firma Panton osmikompoziční suitu využívající rozsáhlejší plochy a kombinaci kontrastů převážně kláves s tradičními nástroji jako jsou housle či violončelo. Deska má úspěch a stává se českou artrockocvou klasikou, nicméně oproti rodící se nové vlně je zatěžkána klasickými artrockovými nešvary - těžkopádností, přehnanou pompézností a v textové oblasti částečně bezzubými texty v abstraktně obecných polohách. Ve stejné sestavě pak ještě v roce 1982 vydává skupina u Pantonu singl s písní Mladší sestry vzpomínek. Na B stranu singlu skupina znovu nahrává letitý hit Synkop 61 z roku 1967 Válka je vůl.
V linii nastoupené pořadem Sluneční hodiny pokračovali Synkopy v roce 1983 i dalším pořadem Křídlení, kde Emila Kopřivu nahradil Miloš Makovský (kytara) a ze skupiny odešel Petr Směja. Propracovanost kompozic zůstala, ale byla zřejmá snaha hudbu Synkop posunout směrem k větší písničkové sdělnosti. Ta vrcholila v následujícím pořadu Zrcadla, kde se textař Vrba nechal inspirovat růzností pohledů na lidský život v proměnách času. Zrcadla provázela opět personální změna, Vratislava Lukáše nahradil Vilém Majtner (kytara, baskytara). Oba pořady vydala firma Panton jako LP, Křídlení se čtrnácti skladbami v roce 1984 a Zrcadla se třinácti v roce 1986.
V pořadí čtvrtý artrockový pořad s názvem Synkopy 2000 už skupina připravila pouze ve trojici Veselý - Majtner - Rybář, která byla nazvána skeletem skupiny. Hlavní komponista skupiny Veselý se nechal ovlivnit možností propojení kláves s počítačem, což ovlivnilo zvuk skupiny směrem k tvrdému technickému zvuku kláves jako dominantního nástroje doprovázeného převážně rytmickým doprovodem a tudíž pořad sklouzl k určité hudební jednotvárnosti, vyvážené nezpochybnitelným hudebním řemeslem. Pořad se nepodařilo zachytit na desce, Panton vydal z tohoto pořadu pouze singl s písněmi Loutka na setrvačník a V příštím století.
Pátý pořad se nesl ve znamení tvůrčí krize a určité krize i uvnitř kapely. Otěže převzal opět výlučně Veselý a pořad Dlouhá noc, zaznamenaný v roce 1989 na LP, se vymknul Veselému z rukou hlavně z aranžerského hlediska, kdy poprvé všechny aranže napsal sám a Synkopy, posílené o ex-progresáka Miloše Morávka (kytara), degradoval na doprovodnou kapelu. Deska vyšla pouze pod jmény Oldřich Veselý / Pavel Vrba v roce 1990, v době společenského nezájmu o hudbu a zaslouženě zapadla jako zřejmě nejhorší počin Synkop. V témže roce skupina definitivně ukončuje svou činnost.
Synkopy se zapsali do dějin české rockové hudby jako ortodoxní artrocková kapela, která svou hudební náročností a profesionálním řemeslem patří k tomu nejzajímavějšímu na naší scéně.
