1. Školníkův byt (1984, 2.)

Zas už ti do palice
učitel dere
svý životní moudrosti
kde furt je bere?

Zas už ho posloucháš
a v duši ti
se ty jeho blbosti
na věky uchytí

I tvoje bude zodpovědnost
za tvý děti
a proto jenom samý koule
teď píše ti

Než pochopíš to jeho
svatý přikázání
že jen práce a poslouchání
je poznání

Kdy už konečně
na to přijdeš
že co se v škole učíš
všechno je lež

Hele i tu pubertu
ti voni závidí
proto tě ta čuba máma
nejradši vidí

Jak s učebnicí v pazouře
si mozek drhneš
před tím jejím fízlováním
nikam nezdrhneš

A celej večer na tebe
zas fotr hýkal
že tě chytli
když jsi ňákou buchtu svlíkal

Zřeže tě za tydle mravy
a to si piš
že dřív než budeš plnoletej
už píču nespatříš

Kdy už konečně
na to přijdeš
že co ti doma řeknou
všechno je lež

Na brigádách najdeš
fůru kamarádů
co nemastěj si jak ty
třikrát denně kládu

A brzo budeš chlapem
tak to všichni říkaj
jen ať si na brannejch hrách
hezky mladý zvykaj

Pak narazíš si ňákou krávu
a budeš dřít
aby tě ty tví haranti
zač měli pohřbít

Pozdě budeš taky řikat
život je pes
tak jen každýmu do prdele
už dneska klidně vlez

Kdy už konečně
na to přijdeš
že celý tvoje lidský bytí
je blbá lež

Všechno je lež