1. Furt rovně (1992, 12.)

Na uzavřeném oddělení
sedmnáct bé
je někdy těžké
rozlišit noc a den
ve frontě na prášky
do propasti padá čas
a když jdeš domů
jen se smějou
přijďte zas mezi nás
na sedmnáct bé

V noci se mi zdálo
že už jsem na tebe zapomněl
ráno prohlíd jsem si v zrcátku
svůj nový obličej

Rasputin svázaný v kazajce
chrčel pod oknem
tabák nacpal jsem mu do kapsy
a řek jsem miluju tě

Na uzavřeném oddělení
sedmnáct bé
chytal jsem vločky sněhu
vykloněný přes mříže
až za zeď mezi odpad
a šrot jsem dorazil
už nepotřebuju zmizet
na jinou planetu
už jsem tam byl