Encyklopedie

československé alternativní scény

1968 - 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener

Rozcestník > Píseň >

Dokolečka

Michal Ambrož / Michal Ambrož

Prokazatelně zaznamenaná na nahrávkách

Typ nahrávky Nápověda Jméno Zvýraznění / Zobrazení
L 1. Hudba Praha - Live Ústí nad Labem (1988, 18.)
L 2. Hudba Praha - Hudba Praha (1990, 7.)

Textová kritika

Přehled zaznamenaných mutací 🠻

Sloka 4[1,4] ⨯ [2,4] ⚬
⮩ verše[1,3] ⨯ [2,4] ●

Zaznamenaný text
















1:
2:














Nekonečně jednotvárně
se životem v zastavárně
dokolečka honíme svůj stín

Trpělivě posloucháme
řeči který dávno známe
občas klínem vyrazíme klín

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Pereme se s velkým městem
někdy slovem někdy heslem
... občas práskne bič
nad střechami občas práskne bič

Všímáme si jak čas letí
přitom jsme jen velký děti
v prázdný kapse těžko najdem klíč

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Nekonečně jednotvárně
trpělivě ale marně
dokolečka vyrážíme klín 3x
















2●
1●














1. Live Ústí nad Labem (1988, 18.)

Nekonečně jednotvárně
se životem v zastavárně
dokolečka honíme svůj stín

Trpělivě posloucháme
řeči který dávno známe
občas klínem vyrazíme klín

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Pereme se s velkým městem
někdy slovem někdy heslem
... občas práskne bič


Všímáme si jak čas letí
přitom jsme jen velký děti
v prázdný kapse těžko najdem klíč

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Nekonečně jednotvárně
trpělivě ale marně
dokolečka vyrážíme klín 3x
















[2⚬]

2●















2. Hudba Praha (1990, 7.)

Nekonečně jednotvárně
se životem v zastavárně
dokolečka honíme svůj stín

Trpělivě posloucháme
řeči který dávno známe
občas klínem vyrazíme klín

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Pereme se s velkým městem
někdy slovem někdy heslem

nad střechami občas práskne bič

Všímáme si jak čas letí
přitom jsme jen velký děti
v prázdný kapse těžko najdem klíč

V ruce láhve nedopitá
znova se nasadí
kolem vládne realita
taje v nás a my v ní

Nekonečně jednotvárně
trpělivě ale marně
dokolečka vyrážíme klín 3x
















[1⚬]


1●