1. Obyčejní hrdinové (1987, 7.)

Mé tělo nosí život
hýbe se a dýchá
a čím je pro mě bytí
co nám život schystá?

Jediná je božská
ta brána ke svobodě
snad už stokrát jsem ji v duchu prožil
skutečná čeká na mě

Kde je pomoc přátel
nebo té co líbá?
věříš v zapomnění
život dál utíká

To není ve vaší moci
smrt si nás vybírá
tak co je sebevražda
to kouzlo které dýchá?

Majetek co zůstal
bude rozebraný
nikdo z pozůstalých
nebude potěšený

To pro co já žiju
božská sebevražda
má podobu krásky
která líbá mě a laská

Magicky přitahuje
prosí škemrá žádá
ona prý je zázrak
a nad ní není žádná

Já však uvěřit jí nechci
jsem přece k životu stvořen
tak kdo jí odežene
tu myšlenku s provazem?

Je těžké se jí bránit
a chytře využívá
to co nám život schystal
a co karta říká

Sebevražda čeká
na tvou slabou chvíli
pak si pozdě uvědomíš
že ses asi zmýlil