1. Nová drákulománia (1988, 7.)

Jsem ten kdo rozdává lítost
nosí slzy seje smrt
vysmívám se lidský touze
házím růže na tvůj hrob

Ve znamení pijavice
očekávám poselství
co si vytvořilo lidstvo
zodpovědné za svůj čin

Dávám požehnání vojskům
potupení národů
za mě padnou statisíce
už stavím šibeniční kůl

Já nejsem omezený časem
zvolna pozvednu svůj kyj
pak se dočkám díkuvzdání
mrtví padaj na můj klín

Mám pod sebou stovky mrtvol
a jsou to vlastní oběti
získávám dál svoji sílu
vím budu žít na věky

Nikdo nezná moje jméno
a nikdo neví kdo je on
nikdo nepozná mý jméno
jsem bůh války Morion