1. Happy X-mas (1988, 8.)

Brána města se otvírá
a vyjíždí průvod
nekonečná řada
mužů na koních

V srdcích tepe touha
hlavy hrdě vztyčené
pohled někam za obzor
mají upřený

Odjíždějí do dálek
pod vlajkami s křížem svým
a kdy se vlastně vrátí
nikdo netuší...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Ve jménu jejich boha
ve jménu jejich víry
ve jménu jejich zbraní
a ve jménu kořisti

Jedou s nimi i kněží
co maj drátěné košile
co jim budou žehnat
před každičkým útokem

Jedou pod vlajkou s křížem
vstříc své budoucnosti
jaká vlastně bude
nikdo netuší...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Roky tiše uplývají
a ten průvod řídne
trýzeň nemoc bída hlad
kdopak je sem zval

A k tomu ještě nepřítel
který domov brání
domov co každý z rytířů
v dáli zanechal

Nezbývá než cesta zpět
pro ty co ještě zbyli
pod zbytky vlajky s křížem
kdo by to byl tušil...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Brána města se otvírá
a vchází do ní průvod
vrací se s hlavou sklopenou
zbylo jich jen pár

Kdo vrátil se zdravý
může být vlastně šťastný
třicetiletí starci
s vlasy ze stříbra

Když odjeli do dálek
pod vlajkami s křížem svým
že se takhle vrátí
nikdo netušil...

Cestou jeli rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavířil
za výpravou křížovou

2. Obludný Neználek (1989, 13.)

Brána města se otvírá
a vyjíždí průvod
nekonečná řada
mužů na koních

V srdcích tepe touha
hlavy hrdě vztyčené
pohled někam za obzor
mají upřený

Odjíždějí do dálek
pod vlajkami s křížem svým
a kdy se vlastně vrátí
nikdo netuší...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Ve jménu jejich boha
ve jménu jejich víry
ve jménu jejich zbraní
a ve jménu kořisti

Jedou s nimi i kněží
co maj drátěné košile
co jim budou žehnat
před každičkým útokem

Jedou pod vlajkou s křížem
vstříc své budoucnosti
jaká vlastně bude
nikdo netuší...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Roky tiše uplývají
a ten průvod řídne
trýzeň nemoc bída hlad
kdopak je sem zval

A k tomu ještě nepřítel
který domov brání
domov co každý z rytířů
v dáli zanechal

Nezbývá než cesta zpět
pro ty co ještě zbyli
pod zbytky vlajky s křížem
kdo by to byl tušil...

Cestou jedou rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavíří
za výpravou křížovou

Brána města se otvírá
a vchází do ní průvod
vrací se s hlavou sklopenou
zbylo jich jen pár

Kdo vrátil se zdravý
může být vlastně šťastný
třicetiletí starci
s vlasy ze stříbra

Když odjeli do dálek
pod vlajkami s křížem svým
že se takhle vrátí
nikdo netušil...

Cestou jeli rytíři
cestou dalekou
vítr prachem zavířil
za výpravou křížovou