Encyklopedie

československé alternativní scény

1968 - 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener

Rozcestník > Píseň >

Anděl smrti

Znouzectnost / Znouzectnost

Prokazatelně zaznamenaná na nahrávkách

Typ nahrávky Nápověda Jméno Zvýraznění / Zobrazení
L 1. Znouzectnost - Obludný Neználek (1989, 26.)

Textová kritika

Přehled zaznamenaných mutací 🠻

Píseň má pouze 1 zaznamenanou verzi.

Zaznamenaný text


















































































Jsem anděl smrti
létím na křídlech větrů
a pláštěm z temnoty
zakrývám si tvář

Žiju tady s vámi
od počátku věků
z ostnatého drátu
je má svatozář

Mé slzy prýští nocí
jako žhavé olovo
nářek mého srdce
je smutku uragán

Žár mi oči vysuší
když začíná to nanovo
a srdce mi zkamení
váš hlas když zavolá

Vypálené vesnice
a otrávené studny
vypasení krkavci
u ohlodaných lebek

Města plná moru
a šlehající plameny
z lidí zbyly stíny
a všude jenom nářek

Přeplněné šibenice
a popravčí špalky
na bubnu z lidské kůže
hrají kati mariáš

Je jen právo silnějšího
motto téhle války
na obzoru barvy krve
tančí satanáš

Všude hoří hranice
a na nich zbytky rozumu
na polích místo obilí
jenom koňský mršiny

Žoldáci spí v kostelech
mezi lahvemi od rumu
špiritus spálí svědomí
a dodá pocit neviny

Strach mění lidi v zvířata
a žene je do lesů
nějaký čas smečky vlků
budou mít co žrát

Tahle válka kdy skončí
to zkus číst z temných mraků
a kdy začne další
jak už tolikrát

Jsem anděl smrti
a únava mě zmáhá
kde se vůbec ve vás lidech
bere tolik zla

Smích pomalu vymírá
škleb ze všech koutů mává
a z lásky se stává
divná oplzlá hra

Bohům jste rovni skutky
a rozumem zas dětem
hrozně divný kaleidoskop
je tenhle váš svět

Až moudrost vládu nastoupí
a stane se lékem
já složím svoje ruce v klín
a začne nový věk
2x


















































































1. Obludný Neználek (1989, 26.)

Jsem anděl smrti
létím na křídlech větrů
a pláštěm z temnoty
zakrývám si tvář

Žiju tady s vámi
od počátku věků
z ostnatého drátu
je má svatozář

Mé slzy prýští nocí
jako žhavé olovo
nářek mého srdce
je smutku uragán

Žár mi oči vysuší
když začíná to nanovo
a srdce mi zkamení
váš hlas když zavolá

Vypálené vesnice
a otrávené studny
vypasení krkavci
u ohlodaných lebek

Města plná moru
a šlehající plameny
z lidí zbyly stíny
a všude jenom nářek

Přeplněné šibenice
a popravčí špalky
na bubnu z lidské kůže
hrají kati mariáš

Je jen právo silnějšího
motto téhle války
na obzoru barvy krve
tančí satanáš

Všude hoří hranice
a na nich zbytky rozumu
na polích místo obilí
jenom koňský mršiny

Žoldáci spí v kostelech
mezi lahvemi od rumu
špiritus spálí svědomí
a dodá pocit neviny

Strach mění lidi v zvířata
a žene je do lesů
nějaký čas smečky vlků
budou mít co žrát

Tahle válka kdy skončí
to zkus číst z temných mraků
a kdy začne další
jak už tolikrát

Jsem anděl smrti
a únava mě zmáhá
kde se vůbec ve vás lidech
bere tolik zla

Smích pomalu vymírá
škleb ze všech koutů mává
a z lásky se stává
divná oplzlá hra

Bohům jste rovni skutky
a rozumem zas dětem
hrozně divný kaleidoskop
je tenhle váš svět

Až moudrost vládu nastoupí
a stane se lékem
já složím svoje ruce v klín
a začne nový věk
2x