Encyklopedie

československé alternativní scény

1968 - 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener

Rozcestník > Píseň >

Chtěl bych se toulat...

Znouzectnost / Znouzectnost

Prokazatelně zaznamenaná na nahrávkách

Typ nahrávky Nápověda Jméno Zvýraznění / Zobrazení
L 1. Znouzectnost - Obludný Neználek (1989, 7.)

Textová kritika

Přehled zaznamenaných mutací 🠻

Píseň má pouze 1 zaznamenanou verzi.

Zaznamenaný text
































































Chtěl bych se toulat
s Francois Villonem
pařížskou nocí
patnáctého století

A v malé taverně
co je kousek za rohem
poslouchat jeho básně
co jak vítr se rozletí
rozletí...

My nemáme nic
co by nám kdo záviděl
jen hluboký kapsy
který vítr proletěl

A není to pravda
že nepřijdem do nebe
kdo nám tohle říká
měl by začít u sebe

Od krásné šenkýřky
vzít na dluh džbán vína
však najde se patron
nás pařížských dětí

Když nedá nám tahle
dá nám nějaká jiná
a potom náš průvod
do noci se rozletí
rozletí...

S žáky darebáky
vyrazíme do ulic
na obloze měsíc
za okny světla voskovic

Za dveřmi pánů konšelů
zazvoníme na zvonec
než z postele vylezou
kde nám bude konec

Pak s holkama z ulice
budem jenom tancovat
za poslední groše
ať nám muzikanti hrají

A z městský šibenice
kde možná budem jednou spát
uříznem si provaz
co prý nosí štěstí
štěstí...

Vyděsíme měšťáky
obejdeme biřice
rozesmějem žebráky
a pancharty z ulice

Zesměšníme preláty
a zmlátíme lichváře
a pak lidský hlouposti
vysmějem se do tváře
































































1. Obludný Neználek (1989, 7.)

Chtěl bych se toulat
s Francois Villonem
pařížskou nocí
patnáctého století

A v malé taverně
co je kousek za rohem
poslouchat jeho básně
co jak vítr se rozletí
rozletí...

My nemáme nic
co by nám kdo záviděl
jen hluboký kapsy
který vítr proletěl

A není to pravda
že nepřijdem do nebe
kdo nám tohle říká
měl by začít u sebe

Od krásné šenkýřky
vzít na dluh džbán vína
však najde se patron
nás pařížských dětí

Když nedá nám tahle
dá nám nějaká jiná
a potom náš průvod
do noci se rozletí
rozletí...

S žáky darebáky
vyrazíme do ulic
na obloze měsíc
za okny světla voskovic

Za dveřmi pánů konšelů
zazvoníme na zvonec
než z postele vylezou
kde nám bude konec

Pak s holkama z ulice
budem jenom tancovat
za poslední groše
ať nám muzikanti hrají

A z městský šibenice
kde možná budem jednou spát
uříznem si provaz
co prý nosí štěstí
štěstí...

Vyděsíme měšťáky
obejdeme biřice
rozesmějem žebráky
a pancharty z ulice

Zesměšníme preláty
a zmlátíme lichváře
a pak lidský hlouposti
vysmějem se do tváře