Encyklopedie

československé alternativní scény

1968 - 1993

Autor: Ladislav Ašenbrener

Rozcestník > Píseň >

Buňky

Znouzectnost / Znouzectnost

Prokazatelně zaznamenaná na nahrávkách

Typ nahrávky Nápověda Jméno Zvýraznění / Zobrazení
L 1. Znouzectnost - Odrhovačky a baladajky (1990, 22.)

Textová kritika

Přehled zaznamenaných mutací 🠻

Píseň má pouze 1 zaznamenanou verzi.

Zaznamenaný text



























Ty jsi ten největší za všech blbců
já vím že neumíš ani psát
kdyby to tak věděla moje máti
zakázala by mi si s tebou hrát
s tebou hrát

To už mi neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej
co všechno já už umím
prostě mám buňky...
tak už mě neštvi a začni něco hrát

Hrát na kytaru je děsně těžký
zvlášť když začínáš jako laik
ale ten kdo nic nedokáže
zůstane do smrti blbec jako ty
jako ty

To už mi neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej
co všechno já už umím
prostě mám buňky...
tak už mě neštvi a začni něco hrát

Posluchače nejvíce zajímá taková ta bulvární atmosféra vašich koncertů. Máte nějaké takové pikantní historky, nejen z koncertů, ale i ze soukromí? Takové ty drby? Třeba rozvedli jste se? To není žádná pravda. Vyhodili vás ze školy? To taky není pravda. My zůstáváme radši jako nepoznaný, historky se nám úplně vyhejbají právě, nemáme soukromí žádný. Tady je problém v tom, že vlastně každej člověk dělá z nouze ctnost, ale málo kdo si to uvědomuje, my se k tomu otevřeně přihlašujeme. A my tady právě vlastně fungujeme jako osvěta, protože my k tomu máme, přidáváme dycky k dobru na koncertě takovou historku. Je to taková parafráze k přísloví, že Dalibora naučila sice nouze housti, ale Znouzectnost nenaučila nikoho nic.



























1. Odrhovačky a baladajky (1990, 22.)

Ty jsi ten největší za všech blbců
já vím že neumíš ani psát
kdyby to tak věděla moje máti
zakázala by mi si s tebou hrát
s tebou hrát

To už mi neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej
co všechno já už umím
prostě mám buňky...
tak už mě neštvi a začni něco hrát

Hrát na kytaru je děsně těžký
zvlášť když začínáš jako laik
ale ten kdo nic nedokáže
zůstane do smrti blbec jako ty
jako ty

To už mi neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej
co všechno já už umím
prostě mám buňky...
tak už mě neštvi a začni něco hrát

Posluchače nejvíce zajímá taková ta bulvární atmosféra vašich koncertů. Máte nějaké takové pikantní historky, nejen z koncertů, ale i ze soukromí? Takové ty drby? Třeba rozvedli jste se? To není žádná pravda. Vyhodili vás ze školy? To taky není pravda. My zůstáváme radši jako nepoznaný, historky se nám úplně vyhejbají právě, nemáme soukromí žádný. Tady je problém v tom, že vlastně každej člověk dělá z nouze ctnost, ale málo kdo si to uvědomuje, my se k tomu otevřeně přihlašujeme. A my tady právě vlastně fungujeme jako osvěta, protože my k tomu máme, přidáváme dycky k dobru na koncertě takovou historku. Je to taková parafráze k přísloví, že Dalibora naučila sice nouze housti, ale Znouzectnost nenaučila nikoho nic.